Dubaj ( Innovate or Stagnate z 4.2.2015, Mohammed bin Rashid Al Maktoum) - Firmy, stejně jako lidé, zestárnou. Začnou život malé s dychtivostí přežít, tažené mladistvou energií a novými nápady. Soutěží, rozšiřují se, zrají a nakonec, až na několik výjimek, mizí do neznáma. Totéž platí i pro vlády: i ony mohou přijít o hladovost a ambicioznost mládí a spokojeností usnout na vavřínech. Vezměme v úvahu toto: do dneška stále existuje pouze 11% společností z "Fortune 500" z roku 1955, přičemž průměrná doba, po kterou společnosti zůstávají v "TOP 500" klesla ze 75 na 15 let. V tomto období rychlých změn, ty, které zaostávají se stávají nepodstatnými - během mžiknutí oka. Země, jejichž vlády zestárnou čelí stejnému osudu jako zastaralé a dožívající společnosti. Volba pro ně je jednoduchá: inovovat nebo se stát nepodstatnými.
Závod o národní konkurenceschopnost je stejně tvrdý jako konkurence mezi společnostmi na trhu. Země soutěží o investice, talenty, růst a příležitosti v globalizovaném světě, a ty, které jsou z něj vytlačeny ztrácí největší výhru ze všech: lidský rozvoj, prosperitu a štěstí pro své občany. Pro vyhnutí se tomuto osudu se vlády musí soustředit na to, co je skutečně důležité: jak být jako 11% společností, které zůstaly po desetiletí, v "TOP 500". Životní cyklus společnosti by měl vlády učit, že tajemstvím věčného mládí je konstantní inovování - uchopení příležitostí a chovat se jako dynamické, podnikatelské firmy, které určují dnešní svět a formují jeho budoucnost. Klíč k omlazování korporací, vývoji civilizace a lidskému rozvoji obecně je jednoduchý: inovace. Vždy jsem překvapen, když si vlády myslí, že jsou výjimkou z tohoto pravidla. Inovace ve vládnutí není intelektuálním luxusem, téma omezené na semináře a panelové diskuse nebo záležitosti pro administrativní reformy. Je to recept pro přežití a rozvoj lidstva, palivo pro stálý vývoj a plán pro růst země.
Prvním klíčem inovací ve vládnutí, inspirované podnikáním, je zaměření se na dovednosti. Špičkové společnosti neustále investují do svých zaměstnanců, aby jim poskytly ty správné dovednosti na trhu. Vlády musí dělat totéž, neustálým zvyšováním kvalifikace a rozvíjením inovací - mezi svými vlastními zaměstnanci, napříč hlavními odvětvími hospodářství země a na základě vzdělávacího systému. Vlády, které selžou při vybavování nových generací dovednostmi potřebnými, aby se staly lídry v jejich době, se odsuzují pro to být vedeni jinými, více inovativními společnosti. Ministerstvo práce USA ve své studii zjistilo, že 65% dětí, které jsou v současné době na základních školách vyroste pro práce v zaměstnáních, která dnes ještě neexistují. Jiná studie na univerzitě v Oxfordu zjistila, že 47% pracovních pozic má vysoké riziko, že přestanou existovat, protože je lze zautomatizovat prostřednictvím technologií. Takže, jak připravíme naše děti a budoucí generace pro takovou dobu? Jak vybavit naše země, aby uspěly v soutěži a to nejen pro dnešní dobu, ale stejně tak i v příštích desetiletích? Odpověď spočívá ve zdokonalování kreativity našich dětí a jejich vybavením pomocí analytických a komunikačních dovedností potřebných k jejímu usměrnění k produktivním zakončením.
Druhým klíčem pro transformaci vlády na motory inovací je změnit rozložení investic do nehmotného majetku, jako v soukromém sektoru. Zatímco více než 80% hodnoty "TOP 500 firem dle Standard & Poor" se před 40 lety skládalo z hmotného majetku, tak dnes je poměr obrácený: více než 80% z hodnoty největších společností je nehmotné - ve znalostech a dovednostech svých zaměstnanců a v duševním vlastnictví součástí jejich produktů. Vlády by také měly strategicky přemýšlet o přesunu svých výdajů z hmotné infrastruktury, jakou jsou silnice a budovy směrem k nehmotným aktivům, jako je vzdělávání a výzkum a vývoj. Není žádným tajemstvím, že USA a Evropa dohromady utratí přes 250 miliard dolarů ročně z veřejných prostředků na výzkum a vývoj pro udržení si svého vedoucího postavení. Podobně bylo klíčovým faktorem rychlého rozvoje v zemích, jako Singapur, Malajsie a Jižní Korea jejich strategické rozhodnutí přesunout veřejné výdaje od tvrdé infrastruktury směrem k "měkké" infrastruktuře potřebné k budování a udržování znalostní ekonomiky. Stejně tak, britská vláda utrácí výrazně více ze svého rozpočtu na tato nehmotná aktiva než na hmotný majetek.
Většina dnešních transformovaných společnosti je dobře známá tím, že mají inovativní firemní kulturu a pracovního prostředí, které inspiruje a pomáhá zaměstnancům. Vlády, které jsou příkladem inovací mají moc zasadit kulturu kreativity celonárodně. Když taková kultura zapustí kořeny, lidé se cítí inspirováni dále pokračovat ve svých nápadech, jít za vyššími cíli svých ambicí a sledují větší sny. To je čím se země, které podněcují inovace, ujaly vedení - a zůstaly v něm. Pro udržení inovací, musí podniky přilákat a udržet si ty kreativní a produktivní chytré hlavy. V tomto věku globální mobility, také země bojují hlava nehlava o talenty. Globální města soupeří v poskytování ideálního života a pracovního prostředí pro inovátory pro využití jejich kreativity, aby byly stále silnějšími a konkurenceschopnějšími.
Inovativní vlády dělají stejnou věc v celostátním měřítku. Přitahují talenty, pracují efektivně a neustále zlepšují své systémy a služby. Podporují občany, aby kultivovali svou kolektivní energii a rozvíjeli svůj potenciál, čímž se tak stanou hnací silou růstu a rozvoje své země na světové scéně. Především si cení lidských myslí a pomáhají lidem se stát lepšími ochránci a staviteli naší planety. Pro vlády jsou inovace existenciální otázkou. Pouze ty, které podporují inovace mohou řídit změnu světa, protože ony jsou vládami, které nikdy nezestárnou.
