Olomoucké krajské volby 2012 - Projekt letiště Přerov-Bochoř

Na tento projekt modernizace původně vojenského letiště na letiště se smíšeným vojensko-civilním provozem je často poukazováno jako na jeden konkrétní příklad systémového selhávání státní správy na všech úrovních - pod vládu spadajícího ministerstva obrany, které modernizovalo majetek, kterého se následně rozhodlo zbavit. Krajských olomouckých a zlínských vlád, které mají ambice mít letiště navzdory jeho nekonkurenceschopnosti a také samosprávy města Přerova, které odmítá uveřejnit či dokonce alespoň poskytnout k nahlédnutí opozici dokumenty, na které je odkazováno a jejichž závěry jsou v rozporu se všemi veřejnými výstupy k této problematice.

Informace o modernizaci letiště Přerov-Bochoř lze z oficiálních odkazů čerpat z usnesení Rady Olomouckého Kraje (ROK) čili olomoucké krajské vlády, tvořené v letech 2008 až 2012 členy ĆSSD(8), ODS(2) a KDU-ČSL(1), ve kterých jsou k tomuto tématu pouze tyto záznamy, dále na webu Olomouckého kraje, kde je umístěn tento informační odkaz a na oficiálních stránkách Regionálního letiště Přerov, a.s., ze kterého lze z popisu historie letiště zjistit, že v letech 2008-2009 byly do obnovy letiště Ministerstvem obrany ČR, městem Přerov a Olomouckým a Zlínským krajem investovány prostředky ve výši 130 mil. Kč.

Tento projekt modernizace letiště Přerov-Bochoř, resp. vytvoření společnosti Regionální letiště Přerov, a.s. je dlouhodobě veřejností kritizován a jen na portálu IDNES bylo k tomuto tématu publikováno 20 článků, jejichž obsah odpovídá výstižným názvům článků a k pochopení dějové posloupnosti si tak lze přečíst i jen jejich názvy.

8.7.2003 - Armáda jim řekla: Končíme10.9.2004 - Radní chtějí lobbovat za vrtulníky6.5.2005 - Města se přou o letecké základny18.10.2005 - Přerov usiluje o zachování vrtulníkové základny15.10.2006 - Vláda odložila stěhování vrtulníkové základny16.11.2006 - O osudu vrtulníkové základny se rozhodne na jaře25.9.2008 - Přerovská základna se rozloučila s elitní vrtulníkovou letkou11.8.2009 - Armáda odmítla spekulace o rušení přerovské vrtulníkové základny18.8.2010 - Zlín i Olomouc se strachují o letiště v Bochoři28.10.2010 - Podnikatelé: letiště v Bochoři je nám na nic, podpořte radši dálnice13.1.2011 - Bochořské letiště stálo sto milionů, možná ho ale zavře odchod armády21.4.2011 – Armáda opouští letiště v Bochoři, jeho budoucnost je značně nejistá22.4.2011 - Armáda by mohla v Olomouci po zrušení velitelství propustit stovky lidí14.7.2011 - Letiště v Bochoři potřebuje půl miliardy z EU, rozhodnutí padne v září16.9.2011 - Vojáci v Bochoři zřejmě skončí a s nimi i provoz civilního letiště7.10.2011 - Letišti v Bochoři hrozí zavření, Přerov mu chce ale dát další miliony27.1.2012 - Evropská unie nedá bochořskému letišti klíčovou půlmiliardovou dotaci8.2.2012 - Přerov dá letišti v Bochoři miliony i bez znalosti ekonomické analýzy17.3.2012 – Přerovští chtějí letiště udržet za každou cenu, i bez armády7.6.2012 - Kraje chtějí udržet letiště v Bochoři i bez armády, bude mít nový terminál

V uvedených článcích lze najít informace, jako:

- V roce 2003, po oznámení o zrušení vrtulníkové základny její velitel Ladislav Maťašovský prohlásil: „Do letiště jsme v poslední době investovali minimálně sto milionů korun.“

- Přerovský radní Martin Kučera (ODS) prohlásil: "Chtěli jsme bochořskou základnu využít i k civilním letům. Bez vojska to sami neutáhneme. Navíc kraj nechává za 22 tisíc eur vypracovat studii o možnosti smíšeného letiště. Teď jsou to vyhozené peníze."

- Byla založena nová společnost Regionální letiště Přerov, a.s., která měla při založení základní jmění tři miliony korun a  Olomouckému kraji patřilo 34 procent akcií společnosti a zbylých 66 si na poloviny rozdělil zlínský kraj a město Přerov.

- V říjnu 2010 oslovil Svaz průmyslu a obchodu celkem 108 firem z Olomouckého a Zlínského kraje a zjišťoval, co jejich majitelům nejvíce komplikuje práci, ukázalo se, že otázka vzniku civilního letiště v Bochoři je pro ně až na posledním místě. Téměř 70 % podnikatelů považovalo letiště za málo významné a v tomto se jejich názor velmi lišil od názoru představitelů Olomouckého kraje.

- Proč výsledky tohoto průzkumu neměly vliv na změnu názoru krajských radních okomentoval náměstek hejtmana odpovědný za dopravu Alois Mačák: "Je to otázka pohledu. My se na letiště díváme ze strategického hlediska. Olomoucký kraj je významným centrem, proto říct, že letiště nebude, by byla trochu malá ambice. I když se může stát, že třeba za deset let tento ambiciózní plán ještě přehodnotíme."

- Ministerstvo obrany regionálním politikům radilo, aby do rozvoje letiště minimálně do roku 2012 raději neinvestovali žádné peníze. Do té doby totiž nebude jasné, zda vojsko letiště bude ještě podporovat, a peníze by tak mohly přijít nazmar. Bílá kniha ministerstva obrany připravovaná týmem armádních expertů v čele s Jiřím Šedivým má pomoci řešit armádě především problémy s nedostatkem financí a doporučuje snížení počtu leteckých základen o jednu. Pravděpodobně přerovské, jejíž provoz stojí armádu řádově 600 milionů korun ročně.

- Celkově se v Bochoři od roku 2008 proinvestovalo kolem 112 milionů korun, Olomoucký kraj se na této částce podílel zatím dvaceti miliony.

- Evropská komise neschválila dotaci ve výši 450 milionů korun, protože na rozdíl od letišť v Brně a Ostravě, která peníze dostanou, bylo letiště Přerov-Bochoř vyhodnoceno jako neefektivní projekt. Jednou z podmínek také bylo ročně přepravit 1,5 milionu cestujících. Roční investice do letiště tak budou 25 až 35 milionů korun, placené jen olomouckým a zlínským krajem a přerovskou radnicí navzdory tomu, že např. nikdo z přerovských zastupitelů neviděl tzv. cost benefit analýzu celého projektu, tedy studii, která dává odpověď například na to, jaké budou náklady a výdaje projektu, jakou bude mít letiště zátěž či kdo na něm vůbec bude přistávat. Opozičním politikům a zastupitelům, kteří chtěli do dokumentu nahlédnout, magistrát pouze vzkázal, že to je interní materiál společnosti Regionální letiště Přerov, který není volně přístupný z důvodu ochrany know-how společnosti a aby se k němu nedostala konkurence. Podle oslovených právníků přitom měli mít možnost do analýzy nahlédnout, umožňuje jim to zákon o obcích. Akcionáři letiště nejsou totiž soukromníci, ale veřejnoprávní instituce - Olomoucký a Zlínský kraj společně s přerovským magistrátem.

- V březnu 2012 přerovský náměstek Josef Kulíšek prohlásil, že by bylo v současné době nesmyslné, aby se projekt, do kterého jen přerovská radnice nasypala od roku 2009 celkem 12 milionů korun, zastavil nebo zakonzervoval.

- Pasažéři využívající letiště v Přerově-Bochoři se ještě v roce 2012 dočkají odbavení v moderním terminálu. Počet malých civilních letadel, která ho využívají, totiž stoupá a to především díky tzv. byznysletům se vzletovou hmotností 2,5 tuny a maximálním rozpětím křídel 24 metrů. Za poslední rok proběhlo 1 386 startů či přistání letadel s přepravením cca 0,008 milionů cestujících. Počty milionů přepravených pasažérů na okolních letištích zobrazuje následující obrázek.

Z obrázku je patrné, že letiště Přerov-Bochoř nemá mezi letišti Brno-Tuřany a Ostrava-Mošnov dostatečně velkou spádovou oblast pro dosažení cca 1,5 milionu cestujících za rok a snaží se uspět mezi těmito "přežívajícími" letišti, která sama nejsou cestujícími z regionu upřednostňována a kteří raději využívají letiště Praha-Ruzyně nebo Vídeň-Schwechat z důvodu lepší nabídky letů.

Tento projekt proto také vyvolává otázku, zda není pouze jedním konkrétním viditelným příkladem systémového selhávání státní správy a zda stovky jiných projektů s menšími rozpočty, které jsou pod rozlišovací schopností novinářů a veřejnosti, nemají stejný průběh a zda nejsou doprovázeny stejnou mírou bezkoncepčnosti zastupitelů z ČSSD, ODS a KDU-ČSL, kteří stále střídavě či spolu v koalici konají rozhodnutí jen na horizont doby svého mandátu.

2. října 2012 bylo toto  téma také diskutováno ve volebním speciálu Martina Veselovského.

Čtěte na podobné téma:

Olomoucké krajské volby 2012 - rozcestník na weby stran a lídrů

Olomoucké krajské volby 2012 - na zisk 5% stačí i 7,5 tisíc hlasů