Negativní vliv byrokracie v podpoře výzkumu

4. 08. 2011 19:39:16
Článek poukazuje na skutečnost, že vědecko-výzkumné či výzkumně-vývojové práce podléhají stejným pravidlům jako zbytek ekonomiky a stejně jako v jiných oborech i v podpoře vědy a výzkumu může vlivem neefektivní role byrokracie docházet k plýtvání a neefektivitě.

Ludwig von Mises ( 1881 – 1973 ) o byrokracii:

- byrokracie vzniká z nedostatku „kompetentního a efektivního řízení“, je třeba „kreativní řízení“, což se v oblasti hospodářství projevuje tím, že výroba, rozdělování a technická zlepšení jsou přizpůsobovány potřebám lidí dle měnících se vztahů mezi nabídkou a poptávkou a přizpůsobením technických zlepšení potřebám lidí,

- ke vzniku a rozvoji vynalézavého člověka nemůže společnost ničím přispět. Tvůrčího génia nelze vychovat. Neexistují žádné školy tvořivosti. Génius je přesně ten člověk, který vzdoruje všem školám a pravidlům, který vybočuje z tradičních rutinních cest a otevírá nové cesty do dříve nepoznaných oblastí. Na druhé straně může stát vytvářet takové podmínky, které ochromují úsilí o rozvinutí kreativních schopností a odrazují takové lidi od toho, aby poskytovali užitečné služby.

Stejně jako může být charakteristickým rysem všeobecné vládní politiky trend nahrazování svobodného podnikání vládními regulacemi a kdy v takovém případě vlivné politické strany či zájmové skupiny v rozsáhlé míře žádají státní regulace v různých ekonomických aktivitách a neexistuje pro ně sféra lidské činnosti, kterou by nebyli připraveni podřídit autoritativní kontrole, tak i v oblasti podpory vědeckého zkoumání může docházet k obdobným negativním jevům.

Pokud se věda a výzkum dostávají pod vliv byrokratického managementu může docházet k situaci, kdy se při hodnocení vědeckých přínosů počtem a váhou publikací mohou členové redakčních rad recenzovaných časopisů stávat lidmi, kteří mají významný vliv na profesní růst mladých vědců a výzkumníků a kdy se výzkumné organizace v určité míře začínají starat o to, aby si zajistily jejich přízeň či přímo zakládaly své redakční rady a tím dosáhli potřebného počtu publikací pro systém hodnocení. S takovým přístupem se však samozřejmě ztrácí čas a energie, jež mohla být využita na řešení podstaty zkoumaného problému. Příklady hodnocení (váhy) výsledků výzkumu jsou v následující tabulce.

tabulka_vysledku_vyzkumu.jpg

Bližší pohled na zmíněné hodnocení (váhy) výsledků výzkumu počtem publikací v recenzovaných časopisech poskytuje názorný příklad, jak může docházet vlivem byrokracie k prakticky jinému než plánovanému stavu. Ačkoli je výzkumná činnost rozdělena do oborů,

Obory_vyzkumu.jpg

způsobem aby pokryly plný rozvoj lidských činností, tak v různých oborech je prakticky jiný počet recenzovaných časopisů v nichž lze publikovat.

Recenzovana_periodika.jpg

Pokud provedeme shrnutí, tak zjistíme, že výzkum je rozdělen do 123 oborů v 10ti zaměřeních podporovaných pomocí 566 recenzovaných neimpaktovaných periodik a nejvíce jsou v nich zastoupeny časopisy pro společenské vědy. Vědci, výzkumníci a studenti z těchto společenských oborů mají tedy více příležitostí publikovat a tím i možnost rychlejšího profesního růstu. Fakulty poté mohou vychovat více těchto svých studentů a vliv daného oboru, pracoviště či jeho absolventů je poté silnější.

Pokud se podíváme na znění všeobecné deklarace lidských práv z OSN, jak byla podepsána v roce 1948, zjistíme z článku 26, že:

"(1) Každý má právo na vzdělání. Vzdělání nechť je bezplatné, alespoň v počátečních a základních stupních. Základní vzdělání je povinné. Technické a odborné vzdělání budiž všeobecně přístupné a rovněž vyšší vzdělání má být stejně přístupné všem podle schopností.

(2) Vzdělání má směřovat k plnému rozvoji lidské osobnosti a k posílení úcty k lidským právům a základním svobodám. Má napomáhat k vzájemnému porozumění, snášenlivosti a přátelství mezi všemi národy a všemi skupinami rasovými i náboženskými, jakož i k rozvoji činnosti Spojených národů pro zachování míru."

Z těchto myšlenek lze vyvodit, že podpora studia, vzdělávání či vědeckého bádání by měla více směřovat do věd exaktních a technických než do věd společenských. Důkazy pro tento přístup jsou z historie zřejmé. Společnost se mění s technickým pokrokem (od vynálezu knihtisku v 15. století, jež odstranil monopol církve na šíření vzdělanosti až po roli sociálních sítí typu Facebook v arabských demonstracích letošního roku) a řádově tím mění otázky zadání na požadavky zkoumání ve společenských vědách.

Proto lze závěrem říci, že pokud je státem poskytována podpora v činnostech vědy a výzkumu, tak by měla směřovat k plnému rozvoji ve všech oborech či s důrazem na obory exaktní a technické a to nejen v rovině plánování, ale i v rovině praktické realizace a to na všech úrovních, tak aby očekávatelné negativní vlivy byrokratického managementu nezabránily dosažení vytyčených cílů.

Pozn.: Struktura článku byla zvolena z důvodu prvního článku na blogu idnes.cz a potřeby vyzkoušení, jak se co vkládá a co vše systém umožňuje.

Autor: Josef Zbořil | čtvrtek 4.8.2011 19:39 | karma článku: 13.64 | přečteno: 1303x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Jan Mestan

Když se zdvihne zem aneb 11. listopadu udeřilo ve Francii zemětřesení

11. listopadu 2019 udeřilo v jihovýchodní Francii zemětřesení o magnitudu 5. Díky misi Copernicus Sentinel-1 byl detailně změřen povrchový projev události.

19.11.2019 v 11:09 | Karma článku: 10.82 | Přečteno: 383 | Diskuse

Libor Závodný

Účetnictví a etika: 3 perspektivy

Morálka a etika jsou v každodenní komunikaci synonymně pociťované termíny používané k popisu procesu nebo výsledku lidské činnosti, kterou považujeme za správnou. Mezi těmito termíny ovšem formální odlišení existuje.

19.11.2019 v 9:36 | Karma článku: 3.40 | Přečteno: 147 | Diskuse

Dana Tenzler

Co vlastně obsahuje vyhořelé jaderné palivo (díl 2.)

... pokračování minulého blogu. Co se dá nalézt ve vyhořelém palivu - a proč je tento “odpad” zároveň cennou surovinou? (délka blogu 10 min.)

18.11.2019 v 9:02 | Karma článku: 26.69 | Přečteno: 520 | Diskuse

Robert Brinda

Elon Musk na Marsu.

Je pravda, že Mars je potencionálně jediný kolonizovatelný objekt v sluneční soustavě. Souvisí s tím ovšem celá řada problémů, jedním z nich pak je, že atmosférqa Marsu obsahuje pouze 0,6 % kyslíku.

17.11.2019 v 11:26 | Karma článku: 7.70 | Přečteno: 186 | Diskuse

Dana Tenzler

Fyzika a chemie v kuchyni, v kuchařkách a internetu

Předvánoční pečení cukroví, kreativita a internetové kuchařky. Emocionální blog na téma “každá šmudla, které zdědila tři hrnce je na internetu profesionálkou”. (délka blogu 8 min.)

14.11.2019 v 8:00 | Karma článku: 23.59 | Přečteno: 494 | Diskuse
Počet článků 202 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2038

Více o mých názorech a postojích na Ministerstvo svobodného prostředí (www.ministerstvo.org).

 

Ing. Josef Zbořil, Ph.D. (1979), pracuje jako strojírenský technik v železničním průmyslu. Čtyři roky byl členem Svobodných, jejich olomouckým krajským předsedou a lídrem kandidátek pro krajské volby 2012 a sněmovní volby 2013. Vícekrát absolvoval několikatýdenní dobrovolnický mezinárodní program SAR-EL v Izraelské armádě. Překladatel článků, o ohrožení svobod, amerického Gatestone Institute, které iniciovaly založení jeho české mutace webu. Po pěti a půl letech psaní blogu, s více než milionovou čteností, jej završil shrnujícím založením „Ministerstva svobodného prostředí“ na www.ministerstvo.org.

Najdete na iDNES.cz