Vývoj počtu členů politických stran v ČR

28. 08. 2011 10:16:00
Po pádu totalitního režimu před více než 21 lety došlo k hromadnému odchodu členů z Komunistické strany Československa (KSČ). V roce 1989 dosahoval počet členů a kandidátů na členství v KSČ cca 1,7 milionů. Současný celkový počet členů politických stran je cca 170 tisíc, tzn. 10x méně než dříve měla samotná KSČ a její nástupnická organizace KSČM, s přibližně 65 tisíci členy, je dnes nejpočetnější politickou stranu v ČR.

Nízký zájem o politické dění či neaktivní přístup k řešení věcí veřejných může být jedním z důvodů současné (ne)kvality politické situace v ČR. Porovnáním českého a švýcarského politického spektra lze zjistit, že počet členů politických stran v ČR je oproti Švýcarsku 3x menší. Velké strany (v ČR od počtu členů cca 50ti tisíc) dokáží obecně vlivem své silné vnitrostranické konkurence generovat kvalitní osobnosti na kandidáty pro veřejné funkce a překonávají tak pomyslnou hranici mezi politikařením a politikou. U volebně úspěšných stran s nízkým počtem členů hrozí po určitém čase tzv. „náplava“, tzn. kdy do ní začnou vstupovat lidé nežijící pro politiku či se zodpovědným občanským přístupem, ale lidé žijící z politiky a hledající rychlý výtah k moci či finančním ziskům. Pokud se podíváme na následující grafy počtů členů největších politických stran v ČR, tak zjistíme, že od založení republiky v roce 1994 byla hranice 50ti tisíc členů překonána jen KSČM a KDU-ČSL.

89_10_2.jpg

94_10_2.jpg

U KDU-ČSL však došlo k poklesu pod tuto hranici kolem roku 2002 a úbytek členů pokračuje mírným konstantním tempem. U KSČM dosahuje průměrný věk členů cca 67 let a její rychlost „vymírání“ se ustálila na konstantní hodnotě cca 6 tisíc členů za rok, tzn. klesne pod hranici 50ti tisíc členů kolem roku 2013. Navzdory silné nepopularitě KSČM je uznáváno, že tato strana řádně plní svojí kontrolní a opoziční roli na parlamentní i komunální úrovni a zabraňuje tak především prohlubování korupce.

Zajímavé je také porovnání současného počtu členů KSČM (jako největší politické strany v ČR) s největšími politickými stranami ze zemí se stejným či menším počtem obyvatel v EU, které jsou ČR historicky a kulturně blízké. Především u sociálně demokratických stran dosahují počty členů obecně vyšších hodnot, např. Švédští sociální demokraté mají 103 000, Bavorská CSU má 154 000 či rakouská SPO má 300 000 členů. Rekordní je v tomto ohledu počet členů rakouské lidovecké OVP se 700 000 členy. Křesťanští demokraté v Nizozemí mají 69 000 a liberální dánská Venstre 50 000 členů. U generačně mladších stran je zajímavý počet členů pirátské strany ve Švédsku, která dosahuje 17 000 členů (v ČR mají Piráti pod 1 000 členů). Pokud se podíváme také do historie, zjistíme, že předchůdce dnešní ČSSD byla ČSDSD a v roce 1918 měla 190 000 členů, což je 8x více než současná ČSSD (počet obyvatel Československa byl v té době cca 13,6 milionu a nyní má ČR cca 10,5 milionu).

Porovnani_2.jpg

Závěrem je vhodné připomenout, že s pojmem politik-velrybář (tzn. uplacení desítek lidí ke vstupu do určité politické strany k zúčastnění se vnitrostranických voleb z důvodu podpory daného kandidáta, jež zpravidla pro svoji zkorumpovanost není pro současné členy volitelný) se setkáváme stále častěji a vyskytuje se ve většině parlamentních stran. Lze proto konstatovat, že pokud není kdokoli spokojen se současným stavem politické scény v ČR, může založit stranu novou či vstoupit do existující strany (v ČR je 83 politických stran a 44 politických hnutí), která je mu názorově nejbližší a přiblíží v tomto ohledu ČR západním zemím EU či Švýcarsku.

Současný nízký stav celkového počtu členů politických stran ovšem není definitivní a pokud provedeme predikci na základě historického vývoje (viz. poslední graf) zjistíme, že KDU-ČSL může mít do roku 2015 méně členů než ODS či ČSSD a KSČM v roce 2017. V roce 2021 pak může mít KSČM členskou základnu kolem 1000 členů, tzn. jako dnešní DSSS, Piráti, SPOZ či Svobodní. Za 10 let tak ze současných cca 170 tisíc členů všech politických stran v ČR může být při stávajícím trendu jen cca 90 tisíc.

Konec.jpg

Autor: Josef Zbořil | neděle 28.8.2011 10:16 | karma článku: 25.77 | přečteno: 15639x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Jan Bartoň

Primátor Hřib: Politikou k apolitické smlouvě?

V pořadu Události, komentáře vystoupil primátor Prahy Zdeněk Hřib a obhajoval způsob, s jakým pražská koalice postupuje v případě dohody mezi Prahou a Pekingem. Chce „apolitickou“ smlouvu.

19.7.2019 v 8:03 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 10 | Diskuse

Martin Braun

Vás nepotěším, stále kvokají, stále kvokají :

kdo? Komunisti. A ti, co se stále nemohou smířit s faktem, že by tento mor lidské civilizace už dávno měl být na smetišti dějin. Jako je tomu nyní, v případu paní Věry Sosnárové. Znáte jí?

19.7.2019 v 5:29 | Karma článku: 15.65 | Přečteno: 419 | Diskuse

Karel Ábelovský

Jak poznat špatnou vládu i v době ekonomické konjunktury?

A jak poznat i každou levicovou, a často právě jen proto špatnou vládu v době ekonomického růstu, v době kdy se ekonomice země, často navzdory oné vládě daří? No, je to v celku prosté a navíc i doložitelné zkušeností z minulosti.

18.7.2019 v 15:29 | Karma článku: 19.86 | Přečteno: 360 | Diskuse

Petr Burian

Migranti jsou čísla

A tím nemám na mysli, že jsou jen takoví rozkošní lumpíci s jiskřičkami ve svých bezelstných, dětských očkách. Tím mám na mysli ty miliardy a biliony z evropských ekonomik, které nás ta jejich líbeznost bude stát. A co za to.

18.7.2019 v 13:33 | Karma článku: 33.30 | Přečteno: 697 | Diskuse

Pavel Vávra

Ovčáček, vyhrožování a násilí

Mluvčí pana prezidenta (a tedy pan prezident) tak často mluví o obavě z "násilí na protestech Milionu chvilek", že člověk nutně musí dospět k názoru, že si takový scénář přejí.

18.7.2019 v 13:19 | Karma článku: 20.70 | Přečteno: 407 | Diskuse
Počet článků 202 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2021

Více o mých názorech a postojích na Ministerstvo svobodného prostředí (www.ministerstvo.org).

 

Ing. Josef Zbořil, Ph.D. (1979), pracuje jako strojírenský technik v železničním průmyslu. Čtyři roky byl členem Svobodných, jejich olomouckým krajským předsedou a lídrem kandidátek pro krajské volby 2012 a sněmovní volby 2013. Vícekrát absolvoval několikatýdenní dobrovolnický mezinárodní program SAR-EL v Izraelské armádě. Překladatel článků, o ohrožení svobod, amerického Gatestone Institute, které iniciovaly založení jeho české mutace webu. Po pěti a půl letech psaní blogu, s více než milionovou čteností, jej završil shrnujícím založením „Ministerstva svobodného prostředí“ na www.ministerstvo.org.

Najdete na iDNES.cz