Během hodnocení či komentování politické situace často dochází ke sporům či nedorozuměním, kde se nachází pomyslná hranice mezi pravicí a levicí. Následující článek popisuje 8 různých schémat, definujících způsoby rozdělení politického spektra, na které bývá nejčastěji odkazováno.
Způsob dělení na pravici a levici pochází z doby francouzské revoluce (1789-1796), kdy na sněmu zasedali od řečníka vpravo zástupci aristokratů a vlevo zástupci lidu. Základním a nejrozšířenějším schématem, o němž se často říká, že je dávno překonané, je jednoosé pravo-levé rozdělení, jež ilustruje následující obrázek.
Z obrázku je zřejmé, že je potřeba rozlišovat mezi extremismem (z latinského extrém, tzn. nejkrajnější), který vyjadřuje vyhraněné a nekompromisní postoje směřující k odstranění demokratického zřízení a radikalismem (z latinského radix, tzn. kořen – pro vytržení problému i s kořenem), který vyjadřuje kritické postoje pro změnu či zlepšení politických poměrů, ale které nevedou k odstranění demokratického politického systému, ačkoli se pohybují na okraji ústavního rámce.
Dalšími dvěma velmi rozšířenými způsoby dělení politického spektra je dvouosé Nolanovo schéma z roku 1969-1970 a rozdělení podle % vládních výdajů vůči celkovému HDP dané země či vlivu nebo velikosti státní správy (tzv. etatismus).
Etatismus (z francouzského l´etat, tzn. stát) popisuje míru vlivu státu na řešení společenských a hospodářských problémů. Pojem vznikl okolo roku 1880 a má podobný význam jako dirigismus v ekonomii. Zastává názor, že nositelem suverenity není lid, ale stát a jeho představitelé a proto je jej třeba posilovat, např. v ekonomické oblasti pomocí centrálního plánování či prostřednictvím státních podniků. Dalším z uvedených pojmů je Liberalismus (z latinského liber, tzn. svobodný či liberalis, tzn. týkající se svobody, svobodomyslný) který vznikl v Anglii v 19. století a který popisuje, že svoboda je prioritní politická hodnota. Tím se liší od zbylých dvou demokratických politických názorů, tzn. konzervatismu a socialismu. Na rozdíl od anarchismu považuje stát za nutný k ochraně a maximalizaci svobody ekonomické, náboženské a politické. Tento pojem je však chápán jinak v USA, kde vyjadřuje spíše blahobyt a rovnost na úkor svobody. Liberalismus, tak jak původně vznikl a jak je chápán v Evropě je v USA reprezentován spíše tzv. libertarianismem. Výstižná je definice liberalismu ve Švýcarsku, kde znamená „Svoboda a zodpovědnost – pro každého bez rozdílu“ a je zde považován především za alternativu k tzv. divokému kapitalismu (svobody bez zodpovědnosti) a tzv. všeovládajícímu státu (zodpovědnosti bez svobody). Následující obrázek ukazuje vybrané dva způsoby rozdělení politického spektra v Evropě (autorem Slomp Hanz v roce 2000) a USA ( blog v roce 2008).
Rozdílnost v evropském a americkém rozlišování pravice a levice, ilustruje i následující schéma z USA, které klade důraz na rozdíl především mezi republikány a demokraty a celkově připouští menší míru etatismu než je běžné v Evropě.
Za současný nejkomplexnější způsob definování politického spektra či politického kompasu je považováno použití tzv. Moderního Nolanova schématu s osami pro "ekonomickou a osobní svobodu" a jeho případné rozšíření o třetí osu "svobody politické" a tím tvořícího tzv. Vosemovo schéma.
