Tak vzhledem k tomu, že pozdní bolševické vlády ve všech zemích se dají (daly) charakterizovat jako ultrakonzervativní, je od nich nalevo kdekdo

To nevím kam míříte. Ultrakonzervativní jako blíže ke stalinistickému jádru. Ne konzervativní ve smyslu přerozdělujme cca 10% HDP a mějme svobody občanské vlády. Fiala dnes používá pojem demokracie, že žít Havel napsal by místo článku "šifra socialismu", tak "šifra demokracie". Každá pětiletka byla jiná a i Husák byl v jedné ve vězení a v jiné vládl. Ale on byl ještě předválečný kdy jich bylo cca 40 tisíc a až op válce jich bylo na 1,5 mega a šlo jim spíš o delegování do úřadů v nové době a byli to konfomističtí kariéristi a KSČ mocenská organizace sobců - viz manifest 2000 slov. "... S nadějemi přijala většina národa program socialismu. Jeho řízení se však dostalo do rukou nepravým lidem. Nevadilo by tolik, že neměli dost státnických zkušeností, věcných znalostí ani filosofického vzdělání, kdyby aspoň byli měli víc obyčejné moudrosti a slušnosti, aby uměli vyslechnout mínění druhých a připustili své postupné vystřídání schopnějšími. Komunistická strana, která měla po válce velikou důvěru lidí, postupně ji vyměňovala za úřady, až je dostala všechny a nic jiného už neměla. Musíme to tak říci a vědí to i ti komunisté mezi námi, jejichž zklamání nad výsledky je tak veliké jako zklamání ostatních. Chybná linie vedení změnila stranu z politické strany a ideového svazku v mocenskou organizaci, jež nabyla velké přitažlivosti pro vládychtivé sobce, vypočítavé zbabělce a lidi se špatným svědomím..."

ultrakonzervativní ve smyslu toho že se opíraly (opírají) o venkov a armádu, a že perzekvovaly (perzekvují) oponenty hodnotového a institucionálního statu quo. Pilířem bolševického režimu v ČSSR, jakož i jinde, byly právě ultrakonzervativní venkovské vrstvy, které dodnes pád tehdejšího režimu a následný vývoj považují za rozklad rigidního hodnotového žebříčku

Tak to slyším prvně. Ostravští horníci byli městští. Na jižní Moravě byli pořád lidovci jak v národní frontě pod Jakešem, tak dnes pod Fialou. Jednotlivé JZD měly různé výnosy a někde o to ani nestáli a měli státního správce. Nějakou jednotnou vrtsvu nevidím. Dnes je rozdíl mezi venkovem (do 3 tisíc?) a metropolemi v RUD kdy podle obce má jeden občan hodnotu 1 a s růstem metropole koeficient roste až na pražských 4. Proto mají města více v rozpočtu a peněz na populismus a nehospodárné projekty do zelených nebo duhových ideologií. Kupodivu na to i Nerudová upozornila v rámci kampaně. Zajímal by mě stav a změna politické volby, kdyby byl koeficient u všech 1 nebo inverzní dalších 30 let jako kompenzace tohoto dosavadního "metropolitního kolonialismu". A je venkov do 3 tisíc obyvatel? Prostějov je okresní město a kolem 18:00 mrtvý město. Olomouc prakticky obdoba i když je to univerzitní město a když jedu kolem 18:00 Vršovicemi, tak stejně mrtvé jako Prostějov. Vídeň živější, ale vedle 20 milionového Istanbulu také pomalu vesnice